Výstava: BLOCK CITY

Domů arrow_forward Novinky arrow_forward Výstava: BLOCK CITY

Jak by (ne)měla vypadat městská zástavba, ukazuje nová výstava BLOCK CITY v GJF

Téma městského bydlení a masové výstavby přitahuje pozornost nejen architektů, urbanistů či sociologů, ale i široké veřejnosti. Není proto divu, že výstavě BLOCK CITY, která je od 1. února do 2. března k vidění v pražské Galerii Jaroslava Fragnera, předchází pověst návštěvnického trháku. Prezentuje totiž patnáctiletou práci nizozemského architekta Barta Goldhoorna, který pro rotterdamské bienále architektury zmapoval historické, současné i možné budoucí podoby hromadného bydlení v podobě velké putovní výstavy. Jím komentovaná prohlídka výstavy proběhne v úterý 31. ledna od 18 hodin.

V případě České republiky je téma spojeno se sídlišti, paneláky nebo v novodobém žargonu satelity – sídelní kaší. Ve světě však lze za posledních padesát let vysledovat mnohem pestřejší a ovšem i kontroverznější projekty. Návštěvníci galerie se tak mohou těšit na ukázky realizací, od individualizovaných čtvrtí v západní Evropě až po sovětská sídliště, i utopické koncepty.

„Těžiště výstavy BLOCK CITY tvoří čtyři masterplany (ateliéry HSA, EEDEA, MVRDV, KCAP) a 150 modelů blokové zástavby od architektů celého světa pro nové město o 40 tisících obyvatelích u Moskvy. Na velkém modelu města je zřetelná funkčnost jeho koncepce blokového města a možné opakované využití nejrůznějších podob bydlení s důrazem na architektonickou rozmanitost, velkou plochu zeleně a společného veřejného prostoru,“ doplňuje Dan Merta z Galerie Jaroslava Fragnera. Autor výstavy Barta Goldhoorna během své rešeršní činnosti detailně definoval tři základní moduly či principy hromadné městské výstavby: Modulární město (Modular City), Designérské město (Designer City) a jím samým ražený koncept Města z bloků (Block City).

Hlavní část tematicky doplňuje výstava VITAJTE V PANELSTORY! / Hromadná bytová výstavba v Bratislave 1955 – 1995 přibližující 21 sídlišť ve slovenské metropoli. Výstavu připravili přední slovenští historici architektury Henrieta Moravčíková, Mária Topolčanská a Peter Szalay. Prezentace knihy BRATISLAVA: ATLAS SÍDLISK spolu s přednáškou Henriety Moravčíkové a diskuze s hosty se uskuteční ve čtvrtek 16. února od 19 hodin.

„Těžiště výstavy BLOCK CITY tvoří čtyři masterplany (ateliéry HSA, EEDEA, MVRDV, KCAP) a 150 modelů blokové zástavby od architektů celého světa pro nové město o 40 tisících obyvatelích u Moskvy. Na velkém modelu města je zřetelná funkčnost jeho koncepce blokového města a možné opakované využití nejrůznějších podob bydlení s důrazem na architektonickou rozmanitost, velkou plochu zeleně a společného veřejného prostoru,“ doplňuje Dan Merta z Galerie Jaroslava Fragnera. Autor výstavy Barta Goldhoorna během své rešeršní činnosti detailně definoval tři základní moduly či principy hromadné městské výstavby: Modulární město (Modular City), Designérské město (Designer City) a jím samým ražený koncept Města z bloků (Block City).

První směr – Modulární město – určuje v podstatě „obestavěné schodiště“ replikovatelné v nekončené řadě, což dokazují sídliště v 60. a 70. letech v Evropě a stále aktuální výstavba v Rusku, Asii i Jižní Americe. Není bez zajímavosti, že pro řadu urbanistů a architektů se tento koncept přežil v roce 1972, kdy byl po 16 letech (!) stržen sídlištní komplex Pruitt Igoe v Saint Louise. Autorem byl Minoru Yamasaki, budoucí architekt newyorských „Dvojčat“, a minimálně u části odborné veřejnosti to znamenalo konec modernismu nebo minimálně konec modulárních sídlišť. „Zatímco v tehdejším Československu nabírala výstavba panelových sídlišť na obrátkách a třeba v Rusku modulová sídliště zažívají svá zlatá léta doposud. A jen tak neskončí, protože potřebu ubytovat co nejvíce lidí za co nejméně peněz vidíme po celém světě,“ glosuje Bart Goldhoorn, který tento – jakkoliv průběžně inovovaný – modul považuje za kompilát těch nejhorších prvků komunistického i kapitalistického přístupu k bytové výstavbě.

Opačným „extrémem“ je pro Goldhoorna Designérské město, projektované pro konkrétního zákazníka. Architekti – například v Nizozemsku 70. let – navrhovali městské bloky a celé čtvrti „na míru“ (nebylo je proto možné využít jinde), využívali drahé materiály, vyžívali se v různorodosti, doslova plýtvali s prostorem. Podle kurátora jde o zhmotnění neoliberalismu v kultuře – i zde lze získat špičkové zboží, ale za vysoké ceny. A právě vysoké náklady byly, a stále jsou, limitou pro masivnější rozšíření daného konceptu; to platí i pro posledních dvacet let, kdy se danému principu daří v době realitní horečky, a schází na úbytě poté, co realitní bublina splaskne.

„Designérské město je produktem rozmachu bytového trhu. Nejsem si jist, zda lze tento model označit za trvale udržitelný, a to nejen v západní Evropě,“ uvažuje Bart Goldhoorn. Východiskem je tak pro něj Město z bloků, po němž pojmenoval i svůj výstavní projekt. Kombinuje v něm kvalitní aspekty Designérského města (například pestrost, citlivost k pozemkům či nadbytečnost hranic vymezujících osobní vlastnictví) a sériové výstavby. Klíčem je pro něj „blok“, standardizovaná velikost každé části městské zástavby. To vyvažuje absolutní svobodou ve funkci, obsahu. Právě tato cesta je pro Goldhoorna zárukou rozmanitosti a tvůrčího přístupu architektů.

„Pokud váš produkt nelze použít kdekoli, máte menší možnost jej prodat. A prodáte-li méně, výrobní náklady na každý produkt budou vyšší. Proto byl zaveden standard: standard pro velikosti oděvů a bot, pro šrouby a úchytky, ale také pro rozličná média jako DVD disky a počítačové programy,“ obhajuje standardizaci, která na mnoho architektů působí jako „červený hadr“, Bart Goldhoorn.

A jak může Město z bloků fungovat? Bart Goldhoorn pojmenoval devět základních pravidel:

Architekt Goldhoorn si svou teorii ověřil na zakázce pro developerskou společnost Massthab, jež vypsala soutěž na nové (blokové) město pro 40 000 obyvatel poblíž Moskvy. Dle masterplanu byla u 80 % bloků požadována standardní velikost. Soutěže se zúčastnily čtyři mezinárodní architektonické ateliéry.

Současně byla vypsána otevřená soutěž na návrh bloků. Zúčastnilo se jí 210 architektů z 20 zemí. A právě většina odevzdaných projektů tvoří hlavní část výstavy v Galerii Jaroslava Fragnera. Goldhoorn rovněž připravil vizuálně zajímavou analýzu proměny socialistického města na kapitalistické včetně tématu veřejného prostoru (železnou oponu nahradily chaotické ploty a mříže chránící nově nabytý majetek), vnímání architekta (kult osobnosti a prezentace architekta médii v posledních letech) či projekce starých (sovětských) filmů kriticky reflektující uniformitu panelákových sídlišť.

BLOCK CITY

1. února 2012 – 2. března 2012
Otevřeno denně mimo pondělí 11 – 19 hodin
GALERIE JAROSLAVA FRAGNERA
Betlémské náměstí 5a, Praha 1

Zdroj: www.stavbaweb.cz

Jak na to?

2.
Zpracování CN
Položková cenová nabídka na kompletní rozsah služeb, finální rozsah služeb je na volbě zákazníka. více
(Do 2 dnů od schůzky)
3.
Objednávka
Definování rozsahu díla, ceny, splátkového kalendáře, harmonogramu prací, potřebných podkladů. více
(Do 2 dnů od potvrzení CN)
4.
Zpracování projektu
Zpracování a dodání projektu rodinného domu v rozsahu dle objednávky a počtu 5 tištěných paré. více
(Cca 2 – 8 týdnů)
5.
Vyřízení povolení
Zastupování zákazníka při zajišťování potřebných stanovisek a podání žádosti o stavební povolení. více
(Cca 3 – 12 měsíců)
clear

    Nezávazná poptávka

    Odesláním poptávky, souhlasíte s podmínkami ochrany odobních údajů

    Pole s označením * je nutné vyplnit.