Volba realizace rodinného domu formou dřevostavby je výhodná pro její výborné tepelně-izolační vlastnosti při relativně tenké konstrukci obvodového pláště. Snížením tloušťky obvodových konstrukcí se docílí nárůstu užitných metrů při zachování stávající zastavěné plochy.
Kvalitní tepelně izolační vlastnosti přináší nemalé úspory v nákladech na vytápění. Dřevěná konstrukce a další použité materiály (z nichž převažuje tepelná izolace) neakumulují teplo a dřevostavbu lze oproti zděnému rodinnému domu velmi rychle vytopit a udržovat v ní optimální teplotu s mnohem nižší energetickou spotřebou. Na druhé straně naprostá absence schopnosti akumulace teploty vede k větší náchylnosti k přehřívání v letních měsících.
Dalším rozhodujícím faktorem dřevostavby může být rychlost výstavby, především hrubé stavby, která se počítá na dny a to z důvodu, že jsou minimalizovány “mokré procesy”, které vyvolávají potřebu technologických přestávek za účelem získání dostatečné tuhosti konstrukce – materiálu. Prakticky do několika měsíců od povolení stavby je možné se stěhovat do nového domu.
Existuje celá řada systémů dřevostaveb, ale v zásadě je lze dělit podle způsobu provádění a podle difuzního odporu (odporu konstrukce proti prostupu vodních par vnější konstrukcí).
